MĚŘENÍ SPOTŘEBY VZDUCHU
VIBRODIAGNOSTIKA
MĚŘENÍ ÚNIKU VZDUCHU
Měření spotřeby vzduchu
Pomocí měřící sondy změříme spotřebu stlačeného vzduchu a elektrické energie.
Proces je rychlý a získáte díky němu všechny potřebné informace v grafech.
K tomu od nás získáte doporučení, jak snížit náklady na výrobu stlačeného vzduchu, které jsou až 10x vyšší než elektrická energie.
Nevyhazujte peníze do vzduchu!
Vibrodiagnostika
Základním cílem sledování vibrací rotujících strojů je poskytnutí informací o provozním a technickém stavu zařízení za účelem zabezpečení strategického plánování a řízení údržby. Nedílnou součástí uvedeného procesu se stává především hodnocení stavu a průběhu vibrací za dobu dosavadního provozu. Pokud máte zájem o diagnostiku, kontaktujte nás. Nabízíme periodické měření a monitorování stavu ložisek a detekci dynamických stavů. Také nabízíme neperiodické měření problémových zařízení, či implementaci diagnostiky do systému údržby.
Nejčastější závady které zvyšují vibrace:
nevyváženost rotorů
nesouosost spojek, ložisek a převodů
mechanické uvolnění
poškození ložisek
opotřebení převodů
zadírání
elektrické závady
rezonance
deformace
Měření úniku vzduchu
Během měřící kampaně byl analyzován velký počet firem z různých průmyslových sektorů.
Výsledek:
Průměrná míra úniků byla asi 25 %; pyšný „vítěz“ měl míru úniku asi 80%. Jinak řečeno: Ze 100 kWh energie tato firma foukala 80 kWh zpět to atmosféry zcela bez užitku.
Místa úniku v celkovém systému se stlačeným vzduchem, tj. v distribučním potrubí nebo na různých přípojných místech spotřebičů, představují značný nákladový faktor. Místa úniku fungují jako trysky, přes které je stlačený vzduch vytlačován obrovskou rychlostí. Vzhledem k tomu, že vzduch je neviditelný a bez zápachu a nepředstavuje přímé nebezpečí, je jeho úniku věnována asi taková pozornost jako např. úniku vody z vodovodního potrubí. Zvýšený objemový průtok, způsobený úniky, zvýší energetické náklady na výrobu stlačeného vzduchu.
Následující tabulka ukazuje rozsah energetických nákladů způsobených úniky.
Jak můžete vidět, i malý únik o průměru pouhých 5 mm (celkový průměr mnoha malých úniků, který v součtu činí 5 mm) v síti se stlačeným vzduchem o tlaku 12 bar má katastrofální následky, tj. ztráty vzduchu 58,5 l/s pro generování, za které musíte zaplatit přes 16.000 € ročně.
Prvním krokem optimalizace, tj. úspor energie, je stanovení objemu unikajícího vzduchu.
Výpočet úniku vzduchu
Existují různé způsoby stanovení nebo změření unikajícího objemu:
Pomocí objemu vzdušníku
Objem unikající ze systému se stlačeným vzduchem lze přibližně stanovit vyprázdněním tlakové nádoby. To představuje např. měření doby, za kterou tlak klesne o 1 bar. Během měření se do nádoby nedodává stlačený vzduch. Za předpokladu, že stlačený vzduch teče isometricky, lze objem vzduchu unikajícího ze systému stlačeného vzduchu stanovit přibližně pomocí následujícího vzorce:
| V= | Vb * (Pa-Pe) |
| t |
Vb = objem vzdušníku
Pa = Počáteční tlak vzdušníku
Pe = Končený tlak vzdušníku
t = Doba měření
Pomocí pracovního cyklu kompresoru
Druhá metoda hrubého stanovení objemu úniků je pomocí provozního cyklu kompresoru. Tuto metodu lze použít jen pro kompresory s pevnými otáčkami. Vypnou se spotřebiče na síti. Stlačený vzduch je spotřebováván kvůli únikům a tlak v síti poklesne. Kompresor musí nahradit uniklý objem. Za měřené období se změří celkový čas T provozu kompresoru. Pro získání reprezentativního výsledku by měla měřená doba t zahrnovat několik spínacích intervalů kompresoru.
Jak nalézt úniky:
• Namydlení přípojek stlačeného vzduchu
• Vznikající hluk
• Ultrazvukové měřící přístroje
Jak můžete vidět, v mnoha případech je stanovení
• unikajícího objemu
• místa, kde k únikům dochází
snadné a náprava je relativně levná, především když si uvědomíme, že asi 70 % úniků stlačeného vzduchu vzniká v posledních 30 % systému se stlačeným vzduchem.
Zvláště slabá místa:
• Netěsnící spoje pro rychlé rozpojování
• Netěsnící přípojné hadice k příslušným spotřebičům stlačeného vzduchu
• Používání zastaralých kondenzačních drenáží
(plovákové drenáže, časem řízené solenoidové ventily)
• Zastaralé spotřebiče stlačeného vzduchu (např. vzduchem poháněné nástroje)
• „Rozpadlá“ těsnění na pneumatických ovládacích prvcích a mnohá další místa